Když je čehokoliv příliš, není to zdravé. A o zdraví jde především, to víme přece všichni. Tak třeba: víte, proč se rozešla Zuzana s Robertem? Protože Robert měl na Facebooku příliš mnoho Wall postů od jiných dívek. Zuzana se chtěla vyhnout veřejnému (rozuměj „social-networkingovému“) propírání jejich rozchodu, které by jistě následovalo poté, co by změnila svůj „Relationship“ status na „single“, a proto se rozhodla svůj účet na Facebooku zrušit. Ušetřila si četné Wall posty na svém profilu, kde by jí nadržení samečci nabízeli svou chápající náruč. Také by jistě nestíhala číst soucitné a utěšující „messages“ od ostatních kluků a holek. To poslední, o co by Zuzana stála, by byly četné „Hot or Not?“ žádosti.
To, že Facebook si ponechal osobní informace o Zuzaně a jejích dřívějších aktivitách i po zrušení účtu, teď ponechme stranou. Podstatné je jedno: celý tento příběh mi přijde jaksi nezdravý. Není tohle už přece jen příliš? Ano nebo ne, ať si odpoví každý podle svého gusta. Čísla však mluví jasně. Říkají, že plných 64 procent amerických teenagerů vytváří obsah na internetu (zdroj: Pew Internet). Tito mladí lidé ženou svou konzumací on-line služeb všechny social networking weby vzhůru až do nebes. Navíc je jasné, že růst bude i nadále pokračovat. Může se zastavit v případě, že dnešní teenageři přestanou využívat social networking weby, jakmile dospějí. Což je velmi nepravděpodobné.
Na stejné vlně se nese i reklama v sociálních sítích. Celosvětově má růst z loňských 1,2 miliardy dolarů na letošních 2,1 miliardy dolarů, které utratí inzerenti na social networking webech za on-line reklamu a související služby (zdroj: eMarketer). Roční nárůst tak činí 75%, v dalších letech má dynamika růstu klesat (až na 16% v roce 2011 s celkovými výdaji 4,1 miliardy dolarů). Z těchto peněz profituje především dvojice MySpace a Facebook. Z pohledu zdraví stojí určitě za zmínku diskuse ohledně valuace firmy Facebook. Je to oněch 15 miliard dolarů?
Zajímavý je také příklad společnosti Slide, která vytváří widgety pro sociální sítě. Celosvětově má asi 150 milionů uživatelů, což je více než MySpace a Facebook dohromady. Většinou jsou aplikace firmy Slide, aspoň z mého čistě subjektivního pohledu, otřesné ptákoviny, které používají například Zuzana nebo Robert ke komunikaci se svými kamarády. I přesto je Slide jednoznačně úspěšnou společností. Včera byla zveřejněna informace o tom, že firma získala investici ve výši 50 milionů dolarů. To by odpovídalo celkové hodnotě firmy Slide ve výši 500 milionů dolarů. A všichni se zase ptají, zda-li je to číslo reálné a odpovídající skutečnosti.
Mimochodem, víte, kdo stojí za firmou Slide? A za sítí Facebook? Jsou to jedni a titíž pánové, kteří dříve společně založili a pak úspěšně prodali za 1,5 miliardy dolarů platební systém PayPal. Dnes si nechávají říkat „PayPal mafie“. Že nás ale všechny pěkně zblbli tihle hoši! 😮 Příště se pokusím napsat návod, jak nezblbnout úplně.
P.S Co vy? Taky někde sociálně blbnete? Kde nejraději?
8 komentářů: “Lidi, neblbněte s tím sociálním networkingem!”
Bez mučení se přiznám, že podobné „blbnutí“ je mi cizí, jelikož si nějak uvědomuju, k čemu mohou podobné činy vést (např. výše popsané). Takže ačkoliv já i má drahá polovička máme na stejné službě účet, určitě si nedáváme veřejně najevo svou náklonost skrze veřejné vzkazy na profil atp.
Každopádně pár podobných případů jako výše jsem zažil. V živé paměti mám například neustálé hádky jednoho expáru na fórech na Lide.cz. Pro nezúčastněné to bylo zábavné, ale dotyční asi neměli dostatek soudnosti a veřejně tam řešili svůj sexuální život anebo kdo koho s kým podváděl :-).
Myslím, že všechno je to o nalezení rovnováhy mezi tím, co je OK a co už se může obrátit proti mě. Spousta lidí si totiž stále neuvědomuje, že všecko co někde na internetu prohlásí / provede / vystaví, se mu může vrátit i s úroky i v reálném životě. Internet sice může být anonymní, ale pokud se na něm někdo pohybuje nějaký ten pátek, může být tahle anonymita pouze iluziorní.
Michale, je to tak 🙂
Často se píše třeba o tom, že někoho vyhodili z práce nebo ze školy poté, co zaměstnavatel nebo učitel viděli snímky z oslavy narozenin daného člověka, případně jiné kompromitující materiály. Takže vážně není dobré dávat na web úplně všechno.
Používám last.fm pro monitorování toho, co poslouchám a nacházení hudby podobné té, kterou mám už vyzkoušenou. Paradoxně ale nepoužívám žádné jeho sociální fce a dělá mi problém napsat cokoliv do shoutboxu.
Jsem ale blogger, což je zásah do soukromí snad ještě větší. Když však máte blog, je snad samozřejmé, že nesmíte překročit tenkou hranici mezi virtuálním snem a realitou. Snadno se zapomene, že na druhé straně linky jsou konkrétní lidé a ne jen dav.
Já jsem sociálním sítím nikdy nepřišla na chuť a upřímně doufám, že se tak už ani nestane. Sama sice taky tvořím osobně laděné stránky – publikuju zážitky z cestování – a naopak si občas ráda pročtu, co kdo napsal vtipného na svém blogu, ale nějaké větší zapojení do virtuálního světa mi asi nehrozí, na to mám dost starostí i radostí s tím reálným…
A vlastně – jsem hrdá na to, že nevím, co to je „facebook“ (i když to trochu tuším) 🙂
Šťastná to žena! 🙂
Ano, já se čas od času sociálnímu blbnutí věnuju, a to nejlépe v social network zařízení s čepovanou dvanáctkou, případně při jiných příležitostech s dobrým červeným vínkem a třeba pizzou… kompromitující materiály tam po sobě nenechávám a Hot or Not (co to vůbec je?) zásadně odmítám 🙂
Já jsem potřebovala někoho najít, našla jsem ho na facebooku a to je jediný důvod, proč ho používám, protože jinak se k oné osobě nedostanu. Wall posts nepoužívám a chybí mi na Facebooku výběr, abych to či ono mohla ukázat pouze jenomu z přátel. Jediná výhoda je, že tam mám pouze dva a velmi důvěrné. Můj přítel, kterého jsem na Facebooku našla ovšem „blbne“ velmi slušně. Neustále mi posílá blbosti jako dárky a graffiti, které zvládne i moje malé dítě a na „entourage“ už má asi padesát lidí, nedovedu si představit, k čemu to je.
Používám Facebook i StudiVZ. Má to jednu zásadní výhodu, hlavně pro mezinárodní „vztahy“ – ty lidi tam najdete téměř vždy, málokdo to ruší. Naopak když se vám rozsype telefon se všemi kontakty (což se mi bohužel stalo), tak je mnohdy těžké to dohledat a některé lidi tím nadobro ztratíte. ICQ, mobilní čísla i emaily si lidé mění relativně často, tyto účty méně. Pragmatismus 🙂