Rubrika: Novinky

  • Facebook: Show me the money

    Jestli Web 2.0 skutečně existuje, a vypadá to, že asi vážně jo, pak Facebook je jedním z jeho nejpodařenějších produktů. Pochopitelně jde zase částečně o buzzword, hype a tak dále. Na to už jsme ale zvyklí, takže zbývá jen oddělit to podstatné – skutečnost od spekulací, které jsou většinou ošperkované superlativy rámujícími blízkou budoucnost. Fakta mluví jasně. Facebook má dnes 31 miliónů aktivních uživatelů, přičemž polovina z nich navštěvuje www.facebook.com každý den. Necelá polovina uživatelů jsou středoškoláci, převážně ti američtí. Na konci letošního roku by měl mít Facebook přibližně 50 miliónů uživatelů, podíl středoškoláků by měl klesnout na čtvrtinu.

    Koncem května se konala v San Franciscu konference, na které představil zakladatel a CEO Facebooku Mark Zuckerberg zcela novou Platformu. Ta z Facebooku vytvořila otevřený systém, čímž se z něj zároveň stal komunitní framework. Mnozí dokonce hovoří o webovém operačním systému a polemizují, jestli Facebook naruší hegemonii Googlu a/nebo Microsoftu. Zřejmě půjde jako vždy v první řadě o peníze. Jak Microsoft, tak Google mají své produkty, které dokáží prodat. Podaří se totéž i Facebooku? Ten prozatím spíše jen koketuje s monetizací svých služeb.

    Z pohledu uživatele je Facebook skutečně mocným nástrojem. Pokud srovnáme Facebook například s LinkedIn, zjistíme, že LinkedIn je pouhým komunitním webem s jasně danými funkcemi. Na rozdíl od toho Facebook je otevřenou platformou, kde funkčnost lze libovolně přidávat díky existujícímu API rozhraní. Facebook tak vytváří podhoubí pro přídavné služby a pro efektivnější komunikaci obecně. Podaří-li se vývojářům vytvořit zajímavé služby, Facebook bude pro ně ideálním masovým distribučním kanálem.

    Stávající aplikace na www.facebook.com jsou dnes většinou určené pro náctileté, ať už věkem nebo vyzrálostí. Jsou ale i takové, které pomáhají komunikovat zavedeným společnostem z tradičních průmyslů. Třeba v německém Siemensu používá Facebook 6 tisíc lidí pro pracovní účely. Weboví stratégové Siemensu zvažují možnost, že by se Facebook stal jejich primárním intranetem, a plánují vývoj vlastních aplikací pro Facebook.

    Facebook přestává být, navíc poměrně rychle, školní pomůckou pro americké středoškoláky. Stává se seriozním nástrojem s velkým potenciálem. A ten můžete využít i vy, pokud máte dostatek kreativity 🙂

    Jak hodláte využít Facebook vy? Budete se aktivně zapojovat do diskusí a hledat spřízněné kontakty? Nebo budete sami vytvářet komunity (tzv. Groups) a využívat Facebook jako komunitní framework? Budete vyvíjet aplikace, jaké? Uvítám konkrétní příklady v komentářích pod článkem 😉

    P.S. Přikládám několik odkazů týkajících se Facebooku:

  • Webhosting doma a ve světě, dnes a zítra

    Před necelými 24 hodinami jsem rozeslal médiím pravidelnou tiskovou zprávu s aktuálním pořadím největších českých webhosterů, měřeno podle počtu placených pronájmů (viz. metodika). Domácí média se, jako obvykle, tiskové zprávy rychle chytla, jako první spíše ta neodborná a obecně zaměřená. Zprávu pak vesměs všechny tituly, aspoň do tohoto okamžiku, podaly jako pravidelné hlášení o daném trhu a odpovídající sumě peněz, která trhem „proteče“.

    Je zde však jeden z mého pohledu mnohem podstatnější fakt. A sice to, že domácí webhosting je prozatím poměrně izolovaný od zbytku světa. V době, kdy internet neuznává hranice, je to až s podivem. A zvláště v dnešní době, kdy technologie prorůstají do společnosti natolik, že podstatným způsobem mění její fungování. Pochopitelně vliv není jen jednostranný, společnost zpětně ovlivňuje technologie a přetváří si je k obrazu svému. Trend, který se „nálepkuje“ těžko definovatelnou značkou Web 2.0, je zřejmý, u nás méně, v zahraničí mnohem více. Stačí jmenovat služby MySpace, Facebook (odkazuji na můj profil), Flickr, YouTube či del.icio.us (mé „lahodné“ odkazy).

    U nás vládne v tomto směru spíše vyčkávací taktika. A pokud přece jenom něco, tak jde většinou o projekty zaměřené pouze na české uživatele. Takové pak mohou uspět jen částečně kvůli malé velikosti českého trhu. Podle mě je na čase vydat se za hranice, překonat ostych či jazykovou bariéru nebo neschopnost prosadit dobrý nápad. Přece mi neříkejte, že někde mezi Ašem Aší a Českým Těšínem není nikdo, kdo by něčeho takového nebyl schopen!

    Možná, že právě webhosteři by měli jít příkladem. Vždyť virtuální povaha hostingových služeb umožňuje snadnou expanzi na zahraniční trhy. Navíc poskytovatelé webhostingu patří k technologickým lídrům a de facto vytváří podhoubí pro veškeré fungování internetu, resp. pro správný chod všech internetových služeb. K tomu lze ještě připočíst fakt, že domácí trh hostingových služeb je stále těsnější a součtem – řešením by tak mohlo být český hosting exportovat. Pochopitelně ne tradiční hosting, ale službu (nebo aplikaci) přizpůsobenou novým trendům a potřebám. Co třeba takový utility hosting (on-demand hosting) nebo DIY služba? 😉 Napadá vás případně jiná aplikace nebo služba?

    P.S. Máte-li chuť na obsáhlejší čtivo o Webu 2.0, pak si přečtěte diplomovou práci Adama Zbiejczuka. Pro českého čtenáře velice vhodný „framework“ pro další práci 🙂

  • SaaS aneb Software-za-Babku

    Bývalý kolega mi říkal, že jejich firma pořídila multilicenci na Microsoft Office za 100 tisíc korun -o Nestačil jsem se divit! Jedná se o malou společnost s osmi počítači. Náklad na jeden počítač tak činí 12 500 Kč. A jak to souvisí s hostingem? Hodně!

    Pro jednoduchost srovnání následujících hostovaných Software-as-a-Service řešení s výše uvedeným případem pomiňme nejrůznější desktopové open-source alternativy kancelářských balíků jako například OpenOffice.org, které jsou dostupné zcela zdarma.

    Zadání je tedy následující: nechci platit licence za produkty Microsoftu a přesto chci psát a tisknout nejrůznější texty, vytvářet tabulky s grafy, přijímat a odesílat elektronickou poštu, plánovat schůzky a v optimálním případě tohle všechno sdílet s kolegy. Co se nabízí na internetu?

    Nejblíže po ruce nám bude asi služba Google Apps, která ač sama nechce podle slov šéfa Googlu Erica Schmidta, je poměrně vážným konkurentem tradičnímu balíku Office z dílny Microsoftu. Google Apps obsahuje populárního webového poštovního klienta Gmail, chatovací program, dále kalendář, textový editor a tabulkový kalkulátor, tvůrce webových stránek a výhledově také program pro tvorbu prezentací. Základní verze programu je zdarma, prémiová verze stojí 50 dolarů pro jednoho uživatele na 1 rok. To je o něco málo více než 1 000 Kč, což je 12krát méně než pořizovací cena programu MS Office. Dlužno dodat, že služba Google Apps má před sebou ještě dlouhou cestu, aby byla skutečně stoprocentním konkurentem tradičního Office balíku. Zásadní výhodou Google Apps je určitě možnost sdílení vytvářeného obsahu a on-line spolupráce spolu s cenou produktu.

    Mnohem dále než Google Apps je firma AdventNet se svým produktem Zoho. Portfolio balíku Office Suite pro on-line spolupráci je daleko širší než u Googlu. Mimo „klasické“ položky obsahuje sada například tvůrce wiki webů (používám ho pro Nápovědu na http://webhosting.wiki.zoho.com), software pro on-line konference, pro řízení projektů, dále CRM software nebo prostředek pro vytváření databázových aplikací podobný programu MS Access. Většina programů ze sady Office Suite je zdarma, za vybrané programy se platí několik desítek dolarů ročně za každého uživatele. Zoho nabízí také plug-in pro MS Office a pro vývojáře API rozhraní. Rychlost přidávání nových produktů a funkcí je u firmy Zoho přímo strhující, stačí se podívat na firemní blog.

    Tolik tedy ve stručnosti dvě z mnoha Software-as-a-Service možností, které dnešní internet nabízí pro práci v kanceláři. No a úplně bych zapomněl na ten slíbený hosting. Ono by to vlastně ani moc nevadilo, za chvíli na něj zapomeneme všichni. Bude kdesi v pozadí všech webových aplikací, jen mnohem méně viditelný než dnes.

  • Je ten server skutečný nebo virtuální?

    Nedá mi, abych se nezamyslel nad trendem, který dnes masivně proniká do oblasti hostingových služeb. Je jím virtualizace, lépe řečeno virtualizace serverů. Vaše webová prezentace nebo aplikace může běžet na serveru, který fyzicky neexistuje. Je to jako v Matrixu. Jíte šťavnatý steak a přitom víte, že ve skutečnosti neexistuje 🙂

    Také tento web běží na hostingovém systému, který je virtualizován. U nás ještě nejsme tak daleko, virtualizace zatím přinesla na český trh hostingových služeb pronájmy virtuálních privátních serverů (VPS). Nabídka VPS vyplňuje mezeru mezi sdíleným hostingem a pronájmem dedikovaných serverů. Na jednom fyzickém serveru běží několik oddělených virtuálních privátních serverů a zákazníci k nim přistupují stejně jako k fyzickému serveru.

    Světovým lídrem ve virtualizaci je firma VMware. Pokud jde ale o virtualizaci serverů, které slouží k poskytování hostingových služeb, poměrně úspěšně se prosazuje společnost SWsoft se svým řešením Virtuozzo. Platí to dvojnásob o domácím trhu, kde nabízí pronájmy VPS poháněné Virtuozzem třeba Forpsi nebo Ignum. Za povšimnutí stojí také open-source project OpenVZ, což je zároveň název virtualizačního řešení pro Linuxové servery.

    Směr dalšího vývoje je jasný. Virtualizovat, co se dá! Oprostit se od závislosti na hardwaru a železe vůbec, abstrahovat, a naplno využít nekonečnou fantazii. Jak to může dopadnout, ukazuje následující video, které jsem převzal ze stránek společnosti Sun:

    Project Blackbox firmy Sun je prvním virtuálním datacentrem na světě. Veškerá technologická zařízení jsou umístěna v přepravním kontejneru. Takový se vám třeba vejde doma do garáže 🙂

    Co byste vy-vy-vi-virtualizovali?

    P.S. V současnosti pracuji pod hlavičkou firmy HorMart s.r.o. na zakázkách pro společnost SWsoft Europe GmbH.

  • Snadněji publikovat? Bez webhostingu!

    Člověk často podléhá iluzi, že to, co dělá, je nejdůležitější na světě. Velmi často podléhá takové iluzi pracovník v oboru informačních a komunikačních technologií. Pravděpodobně nejsnadněji tomu vábení podléhá člověk, který se živí podnikáním na internetu. Zkuste se zeptat několika lidí, které náhodně potkáte například při procházce hypermarketem, na pohřbu tchýně či na zahrádce u piva, co je to webhosting. Zřejmě se nic nedozvíte. A nebude to vina respondentů.

    Z webhostingu, hlavně toho domácího, se stal závod o gigabajty prostoru, neomezený počet e-mailových schránek a neomezený přenos dat a hlavně o téměř neomezeně nízkou cenu. Naplňování potřeb zákazníka je tak odsunuto na druhou kolej. Zákazník již nechce kupovat produkt, natož aby ho zajímaly ty „gygabajty“. Zákazník chce ukázat světu své digitální fotky z Chorvatska, firma chce prodávat broušené sklo do Japonska a přijímat platby přes PayPal nebo platební kartou nebo třeba odborník – psycholog chce nabídnout na svých webových stránkách virtuální on-line konzultace v oblasti řešení mezilidských vztahů v krizových a neodkladných případech.

    Webhosting se tak bude nutně transformovat do funkčního hostingu, který si najde zákazníky i mezi počítačovými neodborníky. Stane se masovou záležitostí, protože uživatel bude zodpovědný pouze za obsah své webové prezentace a ne za technologii, pomocí níž se obsah dostane ke čtenáři – návštěvníkovi webových stránek.

    Z „mladého“ hostingu se stane trošku „dospělejší“ hosting webových aplikací. O jakou webovou aplikaci byste měli zájem právě vy? Případně jakou funkci by měly plnit vaše stránky?

    P.S. V rámci hostingu nabízím předinstalovaný systém pro správu obsahu WordPress. Jeho výhodou je především jednoduchost a uživatelská přívětivost. Systém neobsahuje zbytečnosti a dá se snadno rozšiřovat o další funkce. Web www-webhosting.cz využívá jeho služeb 🙂