Rubrika: Software jako služba

Ano, je to možné, i když se tomu nechce věřit. Může za to anglický webhoster Easyspace, který nedávno vyhlásil soutěž o nejodpudivější webové stránky. Vítěz soutěže získá kompletně nový web v hodnotě 3 000 liber. Další detaily ohledně soutěže získáte na uvedené URL adrese, přihlášky je nutné odeslat do 31. prosince 2007. Podle mě jde o celkem originální marketingový počin, což se u webhosterů často nevidí, a stejně tak zajímavou možnost výhry.

Jaké další zprávy z webhostingového světa mě zaujaly? Předně rozšíření nabídky on-demand hostingových služeb amerického Amazonu, o kterých zde již byla řeč. V rámci Amazon Web Services (AWS) je nyní možné využívat i databázi nazvanou SimpleDB. Jde o „webovou službu pro dotazování se nad strukturovanými daty v reálném čase“, tolik aspoň téměř doslovný překlad z webu AWS. Služba úzce spolupracuje s příbuznými webovými službami Amazonu S3 a EC2. Principy práce s databází jsou velice podobné ostatním webovým službám Amazonu. Také účtování je obdobné. Platí se za procesorový čas (14 centů za hodinu), datové přenosy (od 10 centů za 1 GB) a úložný prostor (1,50 dolarů za 1 GB měsíčně).
Doplněno: Ani Intel nechce, aby mu ujel vlak on-demand hostingu. Prostřednictvím své investiční firmy Intel Capital kupuje část společnosti Nirvanix, která je přímým konkurentem webových služeb Amazonu.

Taky jsem už psal, že hostuji u firmy Mosso. V neveřejném diskusním fóru, kam mohou přispívat pouze platící zákazníci, jsem objevil poučnou diskusi o škálovatelnosti webhostingových služeb. Jeden zákazník se svěřil, že na jejich webu očekávají nápor uživatelů. Prý poběží reklama na jejich web v televizi, on-line reklamu mají zajištěnou přes Yahoo a MSN, u obou portálů hned na úvodní stránce. Nápor uživatelů by prý měla zvládat hlavně tzv. „landing page“. Ta by měla být hostovaná na clusteru u Mossa, obrázky na této přistávací stránce ale budou dodávány přes CDN firmy Akamai. Návštěvnost by měla teoreticky dosáhnout během několikahodinové špičky cca 80 000 návštěvníků za hodinu.

No a co na to Mosso? Údajně během několika málo hodin absolvoval provozovatel zmíněných stránek telefonickou konferenci se dvěma administrátory firmy Mosso. Ti, aby zajistili hladký průběh reklamní kampaně zákazníka, dočasně přemístili jeho web na méně vytížený cluster. Navíc osobně dohlíželi na aktuální vytížení daného clusteru. V diskusi také zazněla zajímavá rada: hostovat web paralelně ještě na záložním systému u jiného poskytovatele s tím, že by se v případě potřeby jen přesměrovala doména na jinou IP adresu (u DNS se použije minimální doba TTL). Tolik tedy krátce o hostingu, požadavcích na něj kladených a schopnosti i ochotě těmto požadavkům vyhovět.

Mimochodem, které stránky byste nominovali do soutěže o nejhnusnější prezentaci? 😉

To, že konzum a spotřeba vůbec jsou hybnou silou vývoje a zároveň zkázou tzv. moderní společnosti, je smutným faktem, který není třeba na tomto místě více rozebírat. Podstatné je v tuto chvíli, jakým způsobem je spotřeba realizována a účtována. Možností je hned několik, zásadní jsou ale pro naše účely možnosti dvě. První je „á la carte“. Můžete třeba zajít do restaurace, vybrat si z jídelníčku, zvolené menu spořádat a zaplatit spotřebované (strávené) položky. Druhou možností je zajít do speciálních bufetů s nápisem „All You Can Eat“ a naplno se oddat jednomu ze sedmi smrtelných hříchů. No a s hostingem je to vlastně skoro úplně stejné 🙂

Pronajmete-li si prostor pro své webové stránky nebo webovou aplikaci u tradičního poskytovatele, obyčejně si předplatíte hosting na 3 měsíce, mnohdy na celý rok dopředu. Po aktivaci služby můžete neomezeně využívat přidělené zdroje, tedy úložný prostor (do výše dané diskové kvóty) a výpočetní výkon serveru (využitelná operační paměť a procesorový čas). Je však takový princip poskytování služby – spotřeby spravedlivý a vychází vstříc zákazníkovi? Ne tak docela. Zákazník, který hostuje na serveru jednoduchou statickou prezentaci s minimální návštěvností zaplatí tolik, co zákazník, který na stejném webhostingovém programu hostuje náročnou databázovou aplikaci, kterou navštěvují tisíce lidí. Přestože se snaží webhosteři nabízet co nejflexibilnější webhostingové programy či „výhodné“ balíčky služeb, popřípadě nabízejí konfigurátory služeb, stále jde o stejný typ spotřeby hostingu formou „All You Can Eat“. Od hříchu nás pak uchrání, resp. řešením je tzv. on-demand hosting (někdy se nazývá utility computing), neboli hosting na vyžádání, který odpovídá první možnosti „á la carte“. Zákazník pak platí pouze za to, co skutečně využije.

Na českém trhu však takový hosting nehledejte. On-demand hosting je poměrně hodně využívaný v zámoří a jeho nejčastěji zmiňovaným poskytovatelem a propagátorem je Amazon.com. Pod značkou Amazon Web Services (AWS) nabízí především řešení Amazon Simple Storage Service (Amazon S3) pro uložení dat na internetu. Po zaregistrování můžete se službou okamžitě pracovat. Za každý uložený gigabajt zaplatíte 15 centů měsíčně, tedy asi 3 koruny. Zvlášť se počítají datové přenosy, cena za přenesený gigabajt začíná na 10 centech (2 Kč).

Výpočetní kapacitu pak zajišťuje služba Amazon Elastic Compute Cloud (Amazon EC2). Způsob využívání služby je obdobný. Účtuje se 10 centů za spotřebovanou hodinu procesorového času, cena za datové přenosy začíná opět na 10 centech 1 GB. Mezi dalšími službami z portfolia AWS lze najít například řešení pro elektronickou komerci Amazon E-Commerce Service (ECS) nebo platební službu Amazon Flexible Payments Service (Amazon FPS). Služby AWS využívají například 37signals, jejichž webové projekty si získaly více než 1 milion uživatelů, nebo webmailová služba Webmail.us.

Z nastupujících trendů vývoje hostingu mě nejvíce zaujala virtualizace. Ruku v ruce s ní kráčí právě trend on-demand hostingu. Spojením obou myšlenek pak vzniká obrovský prostor pro nové služby (on-demand aplikace) a plnohodnotné poskytování softwaru jako služby (SaaS).

Kde vidíte příležitosti vy? Používáte nějakou konkrétní on-demand službu? Jakou?