Rubrika: Webhosting

  • Webhosting je mrtvý. Ať žije webhosting 2.0!

    Ze starého dobrého webhostingu, jak ho známe a jak ho většina českých poskytovatelů nabízí, se pomalu a jistě stává rozkládající se organismus, resp. průmysl. Jistě, není to vina oněch „poskytovatelů“, vždyť někteří z nich dokonce „virtualizují“ na našem malém domácím trhu! Za všechno můžou Amazon a teď i Google, to jsou ti holomci, co se do všeho .. angažují. Tedy aspoň v rámci hostingu.

    Google nedávno uvedl na trh svou hostingovou službu Google App Engine, což není nic jiného, než odezva na úspěch on-demand hostingu v podání Amazonu. Obě služby se dají popsat jako platformy pro provoz zákaznických aplikací, někdy se mluví o tzv. cloud hostingu. Jejich účtování probíhá tak, že zákazník platí pouze za spotřebovaný výpočetní výkon či uskutečněné datové přenosy (tedy model on-demand, o kterém zde už byla řeč). Zajímá-li Vás podrobné srovnání obou platforem, přečtěte si článek Comparing Amazon’s and Google’s Platform-as-a-Service (PaaS) Offerings od Diona Hinchcliffe.

    Malá otázka do pléna: chtěli byste provozovat svou webovou aplikaci na sdíleném hostingu, řekněme za 19 korun měsíčně, na přetíženém pět let starém serveru v garáži (rozuměj „serverovně“), která je uzamčená jedním visacím zámkem? Anebo budete spíše důvěřovat Amazonu či Googlu a jejich infrastruktuře, do které každá z firem investovala během let nemalé peníze a která zvládá obsluhovat požadavky milionů uživatelů z celého světa spolehlivě a s minimální odezvou?

    Kam tím vším mířím? Divte se, ale řeč je opět o Webu 2.0, tedy spíše o jeho základních principech. Propojte jednotlivé prvky systému (v tomto případě servery) do sítě (jakéhosi virtuálního clusteru), učiňte tuto síť globální a zajistěte lokální dostupnost služby (třeba pomocí content delivery network). Výsledný efekt takové služby (globální hostingové platformy) pak není prostým součtem výkonů jednotlivých serverů zapojených do sítě, tudíž nejde o pouhou kvantitativní změnu. Výsledná služba totiž přináší uživatelům zcela novou kvalitu, která je nesrovnatelná s .. například devatenáctikorunovým hostingem.

    Napadá mě analogie se službou del.icio.us, kterou používám pro sociální „záložkování“. Když si ukládám své oblíbené URL adresy v prohlížeči, je to v pořádku. Když používám del.icio.us (přidejte si mě :-), získám totéž a i něco navíc. Dozvím se, jaké další zajímavé články či užitečné informace stojí za přečtení, resp. pozornost. Jsou to ty, které si uložily mé spřátelené kontakty, tedy lidé, kteří se zajímají o podobné věci jako já a kterým po odborné stránce důvěřuji. Výše uvedenou novou kvalitou je zde přístup k filtrovanému toku odborných informací.

    A proto: není třeba diskutovat o tom, co je a co není Web 2.0. Je třeba inovovat. Ne pro inovaci samotnou, ale pro novou kvalitu, kterou ocení uživatelé v globálním měřítku. Jinak se v naší malé zemi rozloží nejen webhosteři, ale pomalu a jistě i ostatní poskytovatelé internetových služeb. Nechtějte to pak cítit! 😯

  • Webhosting ve zpravodajství České televize ČT24. A co?

    A nic 🙂 Předevčírem, tj. v neděli, pozdě večer jsem napsal a rozeslal pravidelnou tiskovou zprávu o aktuální situaci na českém webhostingovém trhu. Pro snazší pochopení často píšu o pronájmu webového prostoru, aby bylo aspoň trošku jasné, o čem je řeč. No a včera zpracovala Česká televize můj text jako reportáž na stanici ČT24. Do studia pozvali Aleše Miklíka, šéfredaktora Lupy, aby dovysvětlil, co to ten webhosting ve skutečnosti je, k čemu je to dobré a tak.

    Záznam reportáže je k dispozici na webu ČT24 včetně videa (nenašel jsem způsob, jak ho sem „embedovat“). Ano, moji rodiče měli radost ze svého synka, to ale není v tento moment až tak důležité. Tím, jak bylo dané téma podáno, se mi jasně a opakovaně potvrzuje podstatnější fakt. A sice, že internet, web, e-maily a vše s tím související, nejsou pro běžného člověka ničím podstatným nebo nepostradatelným. Vlastně jde o okrajové téma.

    Takže zase musím dát za pravdu Janu Herzmannovi, šéfovi firmy Factum Invenio. Ten na konferenci Czech Internet Fórum řekl: „Myslíme si, že víme“. Měl tím na mysli obraz světa, který vidíme na obrazovce počítače. Je takový svět skutečný? A mě napadá další otázka: způsobí nástup služeb Webu 2.0 revoluci v užívání internetu do té míry, že internet nebude představovat nástroj, který nás odtrhuje od reality?

    Pokud ano, do konce letošní zimy bych to nečekal 😉 Nebo co myslíte vy?

  • Máte odporné webové stránky? Vydělejte na nich!

    Ano, je to možné, i když se tomu nechce věřit. Může za to anglický webhoster Easyspace, který nedávno vyhlásil soutěž o nejodpudivější webové stránky. Vítěz soutěže získá kompletně nový web v hodnotě 3 000 liber. Další detaily ohledně soutěže získáte na uvedené URL adrese, přihlášky je nutné odeslat do 31. prosince 2007. Podle mě jde o celkem originální marketingový počin, což se u webhosterů často nevidí, a stejně tak zajímavou možnost výhry.

    Jaké další zprávy z webhostingového světa mě zaujaly? Předně rozšíření nabídky on-demand hostingových služeb amerického Amazonu, o kterých zde již byla řeč. V rámci Amazon Web Services (AWS) je nyní možné využívat i databázi nazvanou SimpleDB. Jde o „webovou službu pro dotazování se nad strukturovanými daty v reálném čase“, tolik aspoň téměř doslovný překlad z webu AWS. Služba úzce spolupracuje s příbuznými webovými službami Amazonu S3 a EC2. Principy práce s databází jsou velice podobné ostatním webovým službám Amazonu. Také účtování je obdobné. Platí se za procesorový čas (14 centů za hodinu), datové přenosy (od 10 centů za 1 GB) a úložný prostor (1,50 dolarů za 1 GB měsíčně).
    Doplněno: Ani Intel nechce, aby mu ujel vlak on-demand hostingu. Prostřednictvím své investiční firmy Intel Capital kupuje část společnosti Nirvanix, která je přímým konkurentem webových služeb Amazonu.

    Taky jsem už psal, že hostuji u firmy Mosso. V neveřejném diskusním fóru, kam mohou přispívat pouze platící zákazníci, jsem objevil poučnou diskusi o škálovatelnosti webhostingových služeb. Jeden zákazník se svěřil, že na jejich webu očekávají nápor uživatelů. Prý poběží reklama na jejich web v televizi, on-line reklamu mají zajištěnou přes Yahoo a MSN, u obou portálů hned na úvodní stránce. Nápor uživatelů by prý měla zvládat hlavně tzv. „landing page“. Ta by měla být hostovaná na clusteru u Mossa, obrázky na této přistávací stránce ale budou dodávány přes CDN firmy Akamai. Návštěvnost by měla teoreticky dosáhnout během několikahodinové špičky cca 80 000 návštěvníků za hodinu.

    No a co na to Mosso? Údajně během několika málo hodin absolvoval provozovatel zmíněných stránek telefonickou konferenci se dvěma administrátory firmy Mosso. Ti, aby zajistili hladký průběh reklamní kampaně zákazníka, dočasně přemístili jeho web na méně vytížený cluster. Navíc osobně dohlíželi na aktuální vytížení daného clusteru. V diskusi také zazněla zajímavá rada: hostovat web paralelně ještě na záložním systému u jiného poskytovatele s tím, že by se v případě potřeby jen přesměrovala doména na jinou IP adresu (u DNS se použije minimální doba TTL). Tolik tedy krátce o hostingu, požadavcích na něj kladených a schopnosti i ochotě těmto požadavkům vyhovět.

    Mimochodem, které stránky byste nominovali do soutěže o nejhnusnější prezentaci? 😉

  • On-demand hosting přichází z Ameriky do Evropy

    V září jsem psal o novém trendu ve světě hostingu, o on-demand hostingu. Za posledních pár týdnů se v této oblasti vyskytlo několik novinek a informací, které stojí za pozornost a které mohou napovědět, jak se bude celý hostingový průmysl vyvíjet.

    Firma Research and Markets, která se zabývá průzkumy trhu, publikovala zprávu „On-Demand Offerings Driving US Hosting Revenues“. V materiálu lze najít následující zjištění, která se týkají trhu ve Spojených státech:

    • Rostou výdaje na aplikační hosting (CMS, CRM, ERP apod.), tento trend má pokračovat až do roku 2011.
    • Aplikační hosting by měl tvořit dvě třetiny celkových tržeb za hosting v roce 2011.
    • Nabídka on-demand hostingu na americkém trhu je hnací silou pro růst tržeb poskytovatelů hostingových služeb.
    • Poptávka po on-demand hostingu se má zvyšovat i v následujících dvou letech.

    V předchozím příspěvku jsem psal, že hlavním hráčem v oblasti on-demand hostingu je americký Amazon se svou službou Amazon Web Services (AWS). Evropa dosud klidně podřimovala na on-demand polštářku. Teď se ale probudila skotská hostingová firma XCalibre Communications a spustila službu FlexiScale. Služba je velice podobná produktu Amazonu, na rozdíl od něj ale podporuje také Windows technologie. FlexiScale navíc nabízí již od začátku spuštění služby SLA, což právě Amazon dlouhou dobu nenabízel ke svým webovým službám. Uvidíme, jak se trh bude dál vyvíjet a zda-li bude místo pro další hráče na trhu. O své místo v on-demand světě se perou ještě například MediaTemple (USA) nebo Q-Layer (Belgie).

    Mimochodem, víte kolik platí WordPress.com za on-demand hosting u Amazonu? Matt Mullenweg se na svém blogu svěřil, že jeho firma využívá službu Amazon S3 jako primární úložiště pro portál WordPressu. Na začátku prý platili 200 dolarů měsíčně, teď se účet vyšplhal na 1500 dolarů za měsíc. To už je pak možná lepší zvolit poskytovate „tradičního“ hostingu. Co tak třeba špičkoví Rackspace s jejich fanatickou podporou a Zero-Downtime sítí? To by mohla být dobrá volba 🙂 Jen nebýt toho nešťastného náklaďáku, co jim včera poslal celé datacentrum s „nulovým výpadkem“ na pár hodin do kytek 😮

  • Breaking: Hosting under DDoS attack

    Peníze se dají vydělávat různými způsoby. Platí to i o podnikání na internetu. Diego z Brazílie je vydělává „po svém“. Prvně si ochočí trojského koně a pak ho vyšle do světa spolu s atraktivní warezovou návnadou. Diegovi pak nezbývá, než doma pohodlně ve svém tričku s nápisem „DDoS“ čekat, až návnadu „spolkne“ dostatečný počet počítačů, aby mohl efektivně zaútočit na zvolený internetový server.

    Diego je také mistrem komunikace. Prvně o sobě dává vědět asi takto:

    From: „Diego da Silva“
    Date: Sun, 26 Aug 2007 22:06:32
    Subject: website

    hello,

    i like your website. it very popular. you must make lots of money. if you want to keep it that way, send 1000 USD with Western Union to: Diego da Silva, Brasilia, Brazil.

    if not, i will destroy your website. trust me, better to share your business, then to have no business.

    have a nice day. i await your answer.
    Diego

    Po neúspěšném vyjednávání přichází slíbená odplata. Diego naplno využívá crowdsourcing, protože dobře ví, jak vybudovat a ochočit si komunitu. Jeho počínání nabývá skutečně mimořádných rozměrů. Webová farma, která je do útoku zapojena, čítá více než 10 000 infikovaných počítačů po celém světě, které dohromady generují datový tok větší než 1 Gbps. Cíl útoku je zasažen, server bezvládně padá na kolena, aby zase po pár hodinách vstal z mrtvých.

    Diego je ale neúnavný a vytrvalý:

    From: „Diego da Silva“
    Date: Fri, 14 Sep 2007 21:57:57
    Subject: another warning

    so, i see ur site is up again. to keep it that way, you know what you have to do. the increased to 2000 EUR now.

    you have 2 days to pay it, or you know what will happen.

    Diego da Silva,
    Brasilia, Brazil

    Útok trvá s přestávkami již pátý týden, vždy jde o několik hodin soustředěných požadavků na konkrétní IP adresu, přestávky mezi útoky jsou v řádu dnů. Zasažena je pokaždé celá VLAN daného zákazníka. Ostatní zákazníci nejmenované hostingové společností jsou naštěstí mimo nebezpečí.

    Teď by asi bylo na místě napsat nějaký závěr, osobní hodnocení nebo něco podobného. Jenže mě nic nenapadá. Technologie se obrací proti těm, kteří je užívají v souladu s tím, pro co byly původně vytvořeny. Tak si pak vzpomenu na film Matrix a napadne mě jen .. za jak dlouho?

    P.S. Příběh není smyšlený. Útok stále trvá a je cílen na internetový server jednoho ze zákazníků domácí hostingové společnosti. Za poskytnutí detailů týkajících se výše uvedeného případu děkuji svému zdroji, který si nepřál být, stejně jako hostingová společnost, jmenován 🙂

  • Nový trend ve světě hostingu: on-demand

    To, že konzum a spotřeba vůbec jsou hybnou silou vývoje a zároveň zkázou tzv. moderní společnosti, je smutným faktem, který není třeba na tomto místě více rozebírat. Podstatné je v tuto chvíli, jakým způsobem je spotřeba realizována a účtována. Možností je hned několik, zásadní jsou ale pro naše účely možnosti dvě. První je „á la carte“. Můžete třeba zajít do restaurace, vybrat si z jídelníčku, zvolené menu spořádat a zaplatit spotřebované (strávené) položky. Druhou možností je zajít do speciálních bufetů s nápisem „All You Can Eat“ a naplno se oddat jednomu ze sedmi smrtelných hříchů. No a s hostingem je to vlastně skoro úplně stejné 🙂

    Pronajmete-li si prostor pro své webové stránky nebo webovou aplikaci u tradičního poskytovatele, obyčejně si předplatíte hosting na 3 měsíce, mnohdy na celý rok dopředu. Po aktivaci služby můžete neomezeně využívat přidělené zdroje, tedy úložný prostor (do výše dané diskové kvóty) a výpočetní výkon serveru (využitelná operační paměť a procesorový čas). Je však takový princip poskytování služby – spotřeby spravedlivý a vychází vstříc zákazníkovi? Ne tak docela. Zákazník, který hostuje na serveru jednoduchou statickou prezentaci s minimální návštěvností zaplatí tolik, co zákazník, který na stejném webhostingovém programu hostuje náročnou databázovou aplikaci, kterou navštěvují tisíce lidí. Přestože se snaží webhosteři nabízet co nejflexibilnější webhostingové programy či „výhodné“ balíčky služeb, popřípadě nabízejí konfigurátory služeb, stále jde o stejný typ spotřeby hostingu formou „All You Can Eat“. Od hříchu nás pak uchrání, resp. řešením je tzv. on-demand hosting (někdy se nazývá utility computing), neboli hosting na vyžádání, který odpovídá první možnosti „á la carte“. Zákazník pak platí pouze za to, co skutečně využije.

    Na českém trhu však takový hosting nehledejte. On-demand hosting je poměrně hodně využívaný v zámoří a jeho nejčastěji zmiňovaným poskytovatelem a propagátorem je Amazon.com. Pod značkou Amazon Web Services (AWS) nabízí především řešení Amazon Simple Storage Service (Amazon S3) pro uložení dat na internetu. Po zaregistrování můžete se službou okamžitě pracovat. Za každý uložený gigabajt zaplatíte 15 centů měsíčně, tedy asi 3 koruny. Zvlášť se počítají datové přenosy, cena za přenesený gigabajt začíná na 10 centech (2 Kč).

    Výpočetní kapacitu pak zajišťuje služba Amazon Elastic Compute Cloud (Amazon EC2). Způsob využívání služby je obdobný. Účtuje se 10 centů za spotřebovanou hodinu procesorového času, cena za datové přenosy začíná opět na 10 centech 1 GB. Mezi dalšími službami z portfolia AWS lze najít například řešení pro elektronickou komerci Amazon E-Commerce Service (ECS) nebo platební službu Amazon Flexible Payments Service (Amazon FPS). Služby AWS využívají například 37signals, jejichž webové projekty si získaly více než 1 milion uživatelů, nebo webmailová služba Webmail.us.

    Z nastupujících trendů vývoje hostingu mě nejvíce zaujala virtualizace. Ruku v ruce s ní kráčí právě trend on-demand hostingu. Spojením obou myšlenek pak vzniká obrovský prostor pro nové služby (on-demand aplikace) a plnohodnotné poskytování softwaru jako služby (SaaS).

    Kde vidíte příležitosti vy? Používáte nějakou konkrétní on-demand službu? Jakou?

  • Webhosting doma a ve světě, dnes a zítra

    Před necelými 24 hodinami jsem rozeslal médiím pravidelnou tiskovou zprávu s aktuálním pořadím největších českých webhosterů, měřeno podle počtu placených pronájmů (viz. metodika). Domácí média se, jako obvykle, tiskové zprávy rychle chytla, jako první spíše ta neodborná a obecně zaměřená. Zprávu pak vesměs všechny tituly, aspoň do tohoto okamžiku, podaly jako pravidelné hlášení o daném trhu a odpovídající sumě peněz, která trhem „proteče“.

    Je zde však jeden z mého pohledu mnohem podstatnější fakt. A sice to, že domácí webhosting je prozatím poměrně izolovaný od zbytku světa. V době, kdy internet neuznává hranice, je to až s podivem. A zvláště v dnešní době, kdy technologie prorůstají do společnosti natolik, že podstatným způsobem mění její fungování. Pochopitelně vliv není jen jednostranný, společnost zpětně ovlivňuje technologie a přetváří si je k obrazu svému. Trend, který se „nálepkuje“ těžko definovatelnou značkou Web 2.0, je zřejmý, u nás méně, v zahraničí mnohem více. Stačí jmenovat služby MySpace, Facebook (odkazuji na můj profil), Flickr, YouTube či del.icio.us (mé „lahodné“ odkazy).

    U nás vládne v tomto směru spíše vyčkávací taktika. A pokud přece jenom něco, tak jde většinou o projekty zaměřené pouze na české uživatele. Takové pak mohou uspět jen částečně kvůli malé velikosti českého trhu. Podle mě je na čase vydat se za hranice, překonat ostych či jazykovou bariéru nebo neschopnost prosadit dobrý nápad. Přece mi neříkejte, že někde mezi Ašem Aší a Českým Těšínem není nikdo, kdo by něčeho takového nebyl schopen!

    Možná, že právě webhosteři by měli jít příkladem. Vždyť virtuální povaha hostingových služeb umožňuje snadnou expanzi na zahraniční trhy. Navíc poskytovatelé webhostingu patří k technologickým lídrům a de facto vytváří podhoubí pro veškeré fungování internetu, resp. pro správný chod všech internetových služeb. K tomu lze ještě připočíst fakt, že domácí trh hostingových služeb je stále těsnější a součtem – řešením by tak mohlo být český hosting exportovat. Pochopitelně ne tradiční hosting, ale službu (nebo aplikaci) přizpůsobenou novým trendům a potřebám. Co třeba takový utility hosting (on-demand hosting) nebo DIY služba? 😉 Napadá vás případně jiná aplikace nebo služba?

    P.S. Máte-li chuť na obsáhlejší čtivo o Webu 2.0, pak si přečtěte diplomovou práci Adama Zbiejczuka. Pro českého čtenáře velice vhodný „framework“ pro další práci 🙂

  • Je ten server skutečný nebo virtuální?

    Nedá mi, abych se nezamyslel nad trendem, který dnes masivně proniká do oblasti hostingových služeb. Je jím virtualizace, lépe řečeno virtualizace serverů. Vaše webová prezentace nebo aplikace může běžet na serveru, který fyzicky neexistuje. Je to jako v Matrixu. Jíte šťavnatý steak a přitom víte, že ve skutečnosti neexistuje 🙂

    Také tento web běží na hostingovém systému, který je virtualizován. U nás ještě nejsme tak daleko, virtualizace zatím přinesla na český trh hostingových služeb pronájmy virtuálních privátních serverů (VPS). Nabídka VPS vyplňuje mezeru mezi sdíleným hostingem a pronájmem dedikovaných serverů. Na jednom fyzickém serveru běží několik oddělených virtuálních privátních serverů a zákazníci k nim přistupují stejně jako k fyzickému serveru.

    Světovým lídrem ve virtualizaci je firma VMware. Pokud jde ale o virtualizaci serverů, které slouží k poskytování hostingových služeb, poměrně úspěšně se prosazuje společnost SWsoft se svým řešením Virtuozzo. Platí to dvojnásob o domácím trhu, kde nabízí pronájmy VPS poháněné Virtuozzem třeba Forpsi nebo Ignum. Za povšimnutí stojí také open-source project OpenVZ, což je zároveň název virtualizačního řešení pro Linuxové servery.

    Směr dalšího vývoje je jasný. Virtualizovat, co se dá! Oprostit se od závislosti na hardwaru a železe vůbec, abstrahovat, a naplno využít nekonečnou fantazii. Jak to může dopadnout, ukazuje následující video, které jsem převzal ze stránek společnosti Sun:

    Project Blackbox firmy Sun je prvním virtuálním datacentrem na světě. Veškerá technologická zařízení jsou umístěna v přepravním kontejneru. Takový se vám třeba vejde doma do garáže 🙂

    Co byste vy-vy-vi-virtualizovali?

    P.S. V současnosti pracuji pod hlavičkou firmy HorMart s.r.o. na zakázkách pro společnost SWsoft Europe GmbH.

  • Snadněji publikovat? Bez webhostingu!

    Člověk často podléhá iluzi, že to, co dělá, je nejdůležitější na světě. Velmi často podléhá takové iluzi pracovník v oboru informačních a komunikačních technologií. Pravděpodobně nejsnadněji tomu vábení podléhá člověk, který se živí podnikáním na internetu. Zkuste se zeptat několika lidí, které náhodně potkáte například při procházce hypermarketem, na pohřbu tchýně či na zahrádce u piva, co je to webhosting. Zřejmě se nic nedozvíte. A nebude to vina respondentů.

    Z webhostingu, hlavně toho domácího, se stal závod o gigabajty prostoru, neomezený počet e-mailových schránek a neomezený přenos dat a hlavně o téměř neomezeně nízkou cenu. Naplňování potřeb zákazníka je tak odsunuto na druhou kolej. Zákazník již nechce kupovat produkt, natož aby ho zajímaly ty „gygabajty“. Zákazník chce ukázat světu své digitální fotky z Chorvatska, firma chce prodávat broušené sklo do Japonska a přijímat platby přes PayPal nebo platební kartou nebo třeba odborník – psycholog chce nabídnout na svých webových stránkách virtuální on-line konzultace v oblasti řešení mezilidských vztahů v krizových a neodkladných případech.

    Webhosting se tak bude nutně transformovat do funkčního hostingu, který si najde zákazníky i mezi počítačovými neodborníky. Stane se masovou záležitostí, protože uživatel bude zodpovědný pouze za obsah své webové prezentace a ne za technologii, pomocí níž se obsah dostane ke čtenáři – návštěvníkovi webových stránek.

    Z „mladého“ hostingu se stane trošku „dospělejší“ hosting webových aplikací. O jakou webovou aplikaci byste měli zájem právě vy? Případně jakou funkci by měly plnit vaše stránky?

    P.S. V rámci hostingu nabízím předinstalovaný systém pro správu obsahu WordPress. Jeho výhodou je především jednoduchost a uživatelská přívětivost. Systém neobsahuje zbytečnosti a dá se snadno rozšiřovat o další funkce. Web www-webhosting.cz využívá jeho služeb 🙂